Je majetkovou daní, kterou platí každý rok vlastník nemovitosti a příjemcem této daně je obec v které se nemovitost nachází. Daň je vybírána prostřednictvím finančních úřadů. 

Zdaňovací období

Daň z nemovitých věcí je daň která se hradí vždy v aktuálním roce, nikoliv zpětně jako jiné daně. Tudíž v letošním roce 2022 je zdaňovacím obdobím tento rok. 

Rozhodné období pro výpočet daně

Rozhodným obdobím je termín 1.1. kalendářního roku na který se platí daň. Tento termín určuje, kdo je vlastníkem nemovitosti k 1.1., ten platí daň na tento rok. 

Termín podání daňového přiznání

Nejpozději do 31. ledna 2022. 

Je třeba podávat daňové přiznání každý rok?

Podání daňového přiznání se provádí pouze jednou pro nové nabyvatele nemovitosti a pak pokaždé pokud se změní okolnosti rozhodující pro výpočet daně. Těmi okolnostmi mohou být nejčastěji:

- prodej nemovitosti

- prodej jedné z několika vlastněných nemovitostí

- přístavba, nadstavba 

- kolaudace nemovitosti

- změna rozlohy pozemku

Pokud nedošlo k nějaké změně a daňové přiznání bylo podáno v předchozím roce, nové daňové přiznání se již nepodává.

Koupě nemovitosti na přelomu roku, kdo podává daňové přiznání a daň platí?

I když je rozhodné datum 1.1., které určuje, kdo je plátcem daně, tak na přelomu roku může trochu vznikat nepochopení. Důležitá informace je, kdy se kupující vlastně stává oficiálním vlastníkem nemovitosti. 

K nabytí vlastnického práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí je třeba provedení vkladu do katastru nemovitostí. Provedení vkladu trvá minimálně v řádu 3 týdnů. Kupující se stává vlastníkem provedením vkladu vlastnického práva zpětně ke dni, kdy byl podán návrh na vklad. 

To znamená i když k 1.1. je na katastru nemovitostí jako vlastník ještě psaný prodávající, ale již v prosinci proběhl návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího, povinnost podat daňové přiznání má kupující, jelikož katastrální úřad uzná vlastnictví kupujícího ke dni podání návrhu na vklad, což je v prosinci. 

Delší lhůta pro podání daňového přiznání

Pokud se někoho týká předchozí odstavec (podání kupních smluv na katastr v prosinci a zápis vlastnického práva až v lednu), tak zde je delší lhůta na povinnost podat daňové přiznání a to do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Tzn. pokud je zapsané vlastnické právo až vlednu, daňové přiznání musí být podáno do 30.dubna.

Lhůta platby daně z nemovitých věcí

Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce.

Pokud je částka vyšší než 5.000 Kč může polatník daně uhradit daň ve dvou stejných splátkách a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu zdaňovacího období.

Jak se vypočítává daň

Konečnou výši daně určují čtvereční metry pozemků a staveb, které vlastní majitel nemovitosti. Čtvereční metry se násobí sazbou, kterou určuje stát a koeficienty, které  stanovují obce a města. Koeficienty pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí naleznete na odkazu zde.

Jak vytvořit daňové přiznání

Pokud je poplatník vlastníkem datové schránky, má povinnost daňové přiznání podat jejím prostřednictvím.  

Formuláře pro daňové přiznání najdete na portálu finanční správy, zde najdete klasický tiskopis.

Pokud budete vyplňovat elektronicky, tak můžete učinit přes daňový portál finanční správy.

Daňové přiznání lze finančnímu úřadu zaslat poštou, předat osobně, nebo prostřednictvím datové schránky. 

Komu se podává daňové přiznání

Daňové přiznání se podává příslušnému správci daně, což je finanční úřad, pod který spadá daná nemovitost.

Více vlastníků

Pokud nemovitost vlastní více osob, kdo podává daňové přiznání?

Pokud je nemovitost ve společném jmění manželů, daňové přiznání podává pouze jeden z manželů na kterého budou také chodit složenky. 

Pokud je nemovitost vlastněna v podílovém spoluvlatnictví platí následující:

Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce. Tudíž celou daň platí finančnímu úřadu pouze tento poplatník.

Pokud si spoluvlastníci nezvolí společného zástupce, bude daň hradit každý spoluvlastník dle svého podílu a stejně tak musí každý ze spoluvlastníků podat samostatné daňové přiznání na svůj podíl. 

Je-li ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním z poplatníků, kteří jsou spoluvlastníky, za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na nemovité věci samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci. Postup podle věty první nelze uplatnit u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Jestliže některý ze spoluvlastníků nemovité věci daňové přiznání nepodá, správce daně mu stanoví daň z moci úřední, bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání.

Prodal jsem nemovitost, jaké jsou moje povinnosti ohledně této daně

Pokud se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je poplatník povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

Oznámení lze provést volnou formou. 

Pokud tak prodávající neučiní, může být a pravděpodobně bude vyměřena daň z nemovitých věcí a v květnu bude opět doručena složenka od finančního úřadu. 

Pokud jste prodali jen jednu z více nemovitostí, kterou v daném obvodu vlastníte, musíte podat nové daňové přiznání. 

Pokuty

Povinnost uhradit pokutu vzniká, nepodal-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů

výše pokuty činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

pokud je částka vypočtená podle předchozího odstavce nižší než 500 Kč, je výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč,

maximální výše pokuty však nesmí být vyšší než 300 000 Kč,

o povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní, pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

autor: Michal Růžička